Vadí kouření cigaret při hubnutí?

Mnoho z nás kouří a do toho hubne…mnoho z nás nehubne, mají obezitu a kouří…a mnoho z nás se odhodlává k obojímu, ale jen při té představě se už hroutí a zakouří si dvě po sobě.

Já jsem kouřila mnoho let. Přestala jsem v těhotenství, protože mi to jednoduše přestalo chutnat. Po ukončení kojení, jsem začít nechtěla, ale jelikož jsem „začít znovu kouřit“ brala jako dárek a společně s večerní sklenkou to mělo úplně luxusní efekt, tak jsem v tom byla zase. Přes den jsem se schovávala v parku. Odstavila jsem kočárek s dcerou k jednomu stromu a šla kouřit k druhému, aby mě nikdo neviděl a nespojil si mě hlavně s dítětem (musím se fakt smát, když to píšu). Styděla jsem se kouřit přes den na balkoně, ale večer to naopak pro mě bylo zasloužené. Prostě – pohoda…nohy nahoře, ticho, víno, cigareta…

Strašně moc jsem z jedné strany chtěla přestat kouřit a z druhé to nebylo vůbec jednoduché…jak z toho? Nikdy nefunguje jeden argument. Nikdy nefunguje ani to, že cigarety omezíte třeba na dvě denně. Ani nefunguje, že si to prostě zakážete.

Vzala jsem tužku a papír, jak je mé oblíbené a sepsala jsem, co mi u kouření vadí a co nevadí. Nevadilo mi jen to, že jsem měla své večery, ale naopak mi vadilo, že i když jsem byla na balkoně zavřená, tak smrad z kouře byl v bytě a hlavně – smrděla jsem i já. Kuřák nikdy necítí, to že zapáchá. Nejde ani o zápach z úst (který žvýkačkou neskryje), jako z kůže, který je cítit a teď když to píšu a vzpomenu si, že jsem potom šla pochovat svou dceru, tak je mi smutno…

Kolik omezení jsem si prošla…neustále jsem vyhledávala kuřácké kavárny, neustále jsem přemýšlela, kde si zakouřím. Celý den byl hlavně o tom, že jsem se těšila, až si zakouřím – strašné.

Někdy na podzim 2013 jsem začala běhat. Chytlo mě to tolik, že dokonce denně jsem na chvilku vyběhla. Jednou přijel můj taťka a já místo vřelého uvítání jsem mu mezi dveřmi řekla: „pohlídej mi prosím Juli a já se za chvilku vrátím“. Po půl hodině většinové chůze, jsem přišla domů, sedla si vedle něj a on se nechápavě ptal co se děje, že běhám, však jsem nikdy nic nedělala. A já mu řekla, že mě to baví, ale..a pak jsem se zarazila a zjistila jsem, že mě to baví, jen kdyby mi díky kouření neustále nedocházel dech. Další zjištění omezení díky kouření. A tak jsem se na něj podívala a řekla mu: „Tati já přestanu kouřit, abych mohla běhat“. 🙂 Samozřejmě si myslel, že mám ještě nějakou polaktační psychózu, když jsem vypustila pro něj, jako kuřáka, totální blbost z pusy, ale kývl, že chápe.

Byla to strašně znát, každý den, co jsem vyběhla ven, krásně se mi dýchalo. Přestala jsem se schovávat, nechodila konečně kouřit na balkon a nemusela řešit to, že tam mám zrovna prádlo. Vyšla jsem s kočárkem rovnou do města a ne přes park. Navoněla jsem se ne kvůli tomu, aby to přebylo pach z cigaret, ale abych prostě voněla. Nebála jsem se dát manželovi pusu ani pohladit dceru konečně voňavoučkou rukou 🙂

Myslíte, že člověk, který kouří, se má rád? Však si vědomě ubližuje. Vědomě se zabíjí, vědomě dopustí, aby jeho pleť byla seschlá, měl šedivé kruhy pod očima, ošklivé vlasy i nehty, žluté zuby, zapáchalo mu z úst i z kůže a nutil lidi, kteří ho mají rádi, aby to z něj čichali.

Pokud hubneme a kouříme…stále v hlavě není něco v pořádku. Musíme mít nějaké nevyřešené trápení či stres. Ten, kdo je spokojený, nemá důvod se přejídat, natož kouřit. A tak to prostě je. A argument, že když přestanete kouřit, tak přiberete? No protože nevíte co s rukama, tak jíte a jíte a většinou sladké. Jde to zastavit? Ano, ale musíte vědět co jíst a kdy. Třeba jednoduše s jídelníčky ode mě, které najdete na webu. 🙂

Vadí kouření při hubnutí? Ne, ale věřte mi, že kuřák, který hubne, nepřecvakne to důležité v hlavě, protože nemá vyřešeného mnohem víc.

Proto…měj se rád(a) a přestaň kouřit! 🙂

Vaše MT