„Jak je možné, že mi váha stojí, však dělám vše, co před tím, nic jinak nejím, ani nemám nižší pohyb.“
„Když vezmeme vše, co bylo před měsícem, včetně toho, jak jste se cítila, je opravdu vše stejné?“
„No…mám teď stres v práci, pokud to na váhu může mít vliv.“
„A jsme u toho:)“
Důvod rezignace naší váhy, nemusí být vždy jen díky jídlu či pohybu. To, co bychom nejprve měli léčit je uvnitř nás. Dá se říci, že jde o problém, díky kterému jsme přibraly (pokud to nebyla přímo změna režimu).
Mnohdy to může být rozvod, smrt milované osoby, hádky, problémy s dětmi, manželem, rodiči nebo přáteli. Mnohokrát jsou to důvody, které my sami již neřešíme, ale uvnitř to vyřešené stále není. Proč nás doslova zastaví hádky či stres při hubnutí? Jak je to možné, že někoho takové trápení ovlivní a jiného ne?
Každé tělo je úplně jiné, to jsem již v článku zde popisovala a úplně přesně, každý z nás jinak reaguje na stres. Známe druhy povah. Víme, že existují typy, kteří nic neřeší a naopak zase ti, kteří řeší až moc. Někdo vše dusí v sobě a někdo naopak o problému musí mluvit. Většinou ti, kteří mluví a vše potřebují ventilovat, tak jsou spojení s jídlem mnohem častěji, a proto nabírání ze stresu je jasné – jídlo. Ideální je mít 10 kamarádek, u každé si dát kávu s něčím dobrým a přitom vše říci. Většinou si tímto i zvedáme hladinu cukru, která se při jejím pádu ihned ohlásí o doplnění, a proto jde o koloběh, který jde těžko zastavit. Kamarádky nám většinou problém nevyřeší. Umí poradit, povzbudit, ale ten zásadní krok musíme udělat vždy my sami. Čím rychleji problém vyřešíte, tím máte jistotu, že nebudete jíst nevědomě. Odpuštění, rozhodnutí či promluvit si s milovanou osobou mnohdy nebývá lehké, ale pamatujte, že většinou ten, kdo tím trpí, není ta druhá strana, které je to většinou jedno, ale právě vy sám(sama).
Těžší je, pokud vše dusíte v sobě. V takovém případě člověk zapomene úplně na to, jak se má stravovat, co je dobře a co špatně. A vlastně už jídlo vůbec neřeší. Čím hůře jí, tím se hůře cítí a pak to jde ráz na ráz. Je ve stresu nejen z toho problému, ale nakonec i z jídla a špatnou stravou si stres jen prohlubuje.
Úplně bez jídla žít nejde. Pokud jsme ve stresu, vždy jíme. Jen někdo si roztáhne žaludek, a proto potřebuje víc a víc jídla a někomu se zase tak stáhne, že mu stačí málo a nepřibírá prakticky nic a naopak hubne.
Jestliže nás něco tak moc sžírá, potom tělo nebude řešit nic jiného než právě ten problém, který máme. Psychický tlak pro tělo je mnohem větší než fyzický, především pokud se jedná o deprese. Při opravdu již silných depresích se nepřibírá, ale hubne a to velice rychle.
Pamatujte, že na světe nejsme sami. Máme kolem sebe mnoho těch, kteří nás milují, jen bohužel jsme dost často slepí, nebo pomoc odmítáme. Proto neodmítejte a stiskněte nataženou ruku. Zkuste o problémech jen nemluvit, ale začít je řešit, nebo je jednoduše spláchněte. Mnohdy si myslíme, že problém existuje na obou stranách, ale ve skutečnosti ta druhá ho vidí úplně jinak. Proto vždy pamatujte, že komunikace se zdrojem, kde problém vznikl, je vždy klíčová. A pokud je to vše díky povaze, kterou má váš milovaný příbuzný…naučte se jej respektovat a nevyhledávejte tolik jeho přítomnost. Jste dospělá osoba, která žije svůj život a ne život někoho jiného, tak začněte jednat.
Mějte se rád(a)
Vaše MT