5 rad, jak se vyhnout sladkému při stresu

Každý z nás to zná. Přijde z práce, ze školy, od rodičů či od kamarádky a dusí v sobě hádku nebo situaci, kterou potřebuje nějakým způsobem zahnat, aby prostě bylo lépe. Nikdy neuvažujeme nad tím, jak si pomoci jinak. Většina z nás sáhne právě po jídle a ideálně po něčem sladkém.

Příští pátek to bude 6 měsíců, co jsem BC, tedy bez cukru. I přes ten čas, si krásně na ty situace pamatuji. Kolikrát ten důvod, že jsem sáhla po čokoládě, nemusel být ani tak velký. Vždy jsem nakupovala do zásoby, pro případy, jako jsou právě tyto – přijdu domu vytočená a musím ji sníst. Ne kostičku. Ne půlku. Chci celou! Věděla jsem, že sušenka nezabere, není to ono…prostě bylo jasné, že čokoláda ve velkém množství, je to jediné, co bude fungovat. V momentě, kdy hledáte tu svou oblíbenou mezi sušenkami, se snažíte občas hodit argument „zda to za to stojí“, ale síla hlasu čokolády je mnohem intenzivnější a vše překřičí. Při jedení čokolády jsem se soustředila stále na ten problém a jen málokdy na to, jak čokoláda chutná anebo abych vnímala kousek po kousku. Když jsem byla dítě, pamatuji si, jak můj tatínek mě učil jíst čokoládu jako sušenku. Řekl mi, že je zbytečný si špinit prsty trháním, však nejlepší je jí rovnou rozbalit a seshora ukusovat. No, a když se nikdo nedíval, takový postup jsem praktikovala i do dospělosti. Potom jednoduše nesledujete už vůbec, jak rychle mizí, protože je pryč na pár kousnutí. Po dojedení čokolády…se vlastně nic nezměnilo, naopak jsem měla chuť ještě na něco nebo mi bylo špatně ještě víc, ale momentálně fyzicky.

Čokoláda ani jiná sladkost váš osobní problém či situaci, kterou jste se rozhodl(a) zajíst, nevyřeší. Možná potlačí právě na tu chvilku, kdy jí jíte, ale věřte mi, že po dojedení vám bude špatně ještě více na duši, jelikož jste jí „opět snědl(a)“. Vezměte si ten čas – asi tak minutu budete spojen(á), šťastný(á), že máte svou čokoládu a kolik času strávíte potom výčitkami či špatným pocitem. Hodiny? Dny? Stojí vám za to ta jedna minuta oproti hodinám? Kdyby alespoň něco změnila…ale ona absolutně nic k dobrému nezmění.

5 rad, které vám pomohou:

1. Dejte si čas – ve chvíli, kdy chcete sáhnout po něčem sladkém, jen kvůli tomu, že potřebujete „něco“ zajíst, tak si řekněte, že počkáte 30 minut od té chvíle, co vás to napadlo, že si čokoládu vezmete. Věřte mi, že se během těch 30 minut se vždy něco stane, co vás od chutě na sladké odvede.
2. Pijte vodu – radí to každý a opět to má důvod. Zkuste si říci, že postupně během těch 30 minut vypijete více než 0,5l čisté vody, nebo si udělejte nějaký výborný čaj. Ideální je mít doma či v práci kvalitní, který je v kombinaci s vanilkou či karamelem. Dělá to zázraky. 🙂
3. Cvičení – jděte běhat nebo si zacvičte podle krátkého videa na internetu. Dnes je toho plný Youtube – sedmiminutová videa. Po něm se rozhodně budete cítit tak skvěle, že nějaké myšlenky na sladké budou pryč a věřte mi, že to pomůže vyřešit i trochu váš stres.
4. Banán – pokud nic po 30 minutách nezabírá, řekněte si, že sníte banán a po něm opět počkáte několik minut a věřte, že do té doby bude lépe. 🙂
5. Nic nefunguje – kupujte domu jen ty čokolády, které nemají velké balení. Například malé čokoládky od firmy Kraš. A když už jí potřebujete sníst celou, jako jsem to měla dříve já, nesníte 100g nebo 200g ale pouze 25g. 🙂

Nic nám nestojí za to, abychom si škodili na zdraví, stres ani zbytečné sladkosti, kterými jen zajídáme problémy.

Mějte se rád(a) 🙂

Vaše MT